P. Helmut Prader, biskupský vikář v diecézi St.Pölten, Rakousko, píše Ve svém komentáři k dotazníku k Mimořádné biskupské synodě mj. že Německá biskupská konference nepodporuje organizaci Dr. Rötzera (INER), protože je ekumenická!!! http://kath.net/news/44435; 10.1.2014)Je to možné? Vždyť všechno ekumenické se z katolické strany v dnešní době vřele podporuje, nebo ne?
Německá biskupská konference podporuje jinou organizaci, která toleruje používání bariérových metod v plodné době. INER, stejně jako LPP, nepřipouští tento přístup. Jak říkával Dr. Rötzer: „Když katolická církev něco učí, musí být možné podle toho i žít.“ INER je skutečně ekumenický. I když jsou členové převážně katolíci, je tam i významný počet evangelíků. Ve vedení organizace jsou evangelíci z Německa a Švýcarska.
My s manželkou máme osobní důvod být vděční za to, že je INER ekumenická organizace. Ještě jako evangelíci bydlící v Německu jsme četli knihy luteránského faráře a misionáře Waltera Trobische. Přišli jsme pak na knihu jeho manželky Ingrid Trobischové Radost být ženou. Trobischovi spolupracovali s INERem; v knize bylo doporučení na učebnici STM Dr. Rötzera. Koupili jsme tu učebnici, a manželka řekla, že když metoda funguje pro jiné, může i pro nás! Odmítla brát dále HA, a přešli jsme na STM, která měla velmi pozitivní vliv na náš vztah. Když jsme se přestěhovali do Skotska, zjistil jsem, že jeden kolega s manželkou také používají STM – podle Ligy. Zdálo se mi, že je přístup Ligy ještě důkladnější než Rötzerův. Měla např. řešení pro složitou situaci po porodu. Pro mě jako evangelického faráře bylo ale hlavně zajímavé, že uváděla teologické a morální důvody pro PPR a proti antikoncepci. Přijali jsme přístup Ligy. Pochopil jsem postupně, že antikoncepce působí protidětskou mentalitu, která vede k potratům a že má špatný vliv na manželský vztah – což jsme sami zažili – a vede tím k vyšší rozvodovosti.
Když jsme zažili bolest rozvodu u příbuzných a známých, rozhodli jsme se nechat se školit na učitelský pár Ligy. Řekli jsme si, že když nikdo tuto práci nedělá – alespoň ve Skotské církvi – máme to dělat my. Na konferenci Ligy jsme zjistili, že mimo nás a anglikánského faráře s manželkou byli ostatní sami katolíci. Necítili jsme se mezi nimi špatně: věděli jsme, že i vůdci Reformace – např. Hus, Luther, Calvin, Wesley – ostře odsuzovali antikoncepci. Teprve v roce 1930 ji dovolili anglikáni, pak postupně další evangelické církve. Mohli jsme odkázat na původní učení reformátorů, které bylo stejné jako učení katolické církve. V praxi nebylo možné pracovat v evangelické organizaci pro PPR, protože taková neexistovala.
Takhle bychom bývali mohli žít dál, kdybych se byl neangažoval v hnutí pro život. Po jedné akci, kdy jsme blokovali potratové centrum, abychom zachránili život nenarozených, usilovali různí členové farnosti, abych byl zbaven úřadu. To se jim konečně podařilo v roce 1991. Bylo dílem Boží prozřetelnosti, že se nám v poslední chvíli konečně podařilo získat zázemí – bydlení na Kladně, abychom začali práci Ligy ve vlasti manželky. Formálně jsme byli evangelíci, v praxi ale na cestě do katolické církve. V evangelické církvi jsme již neměli půdu pod nohama pro práci v hnutí pro život.
Česká a Slovenská republika, jsou převážně katolické země; evangelické církve jsou dohromady menší než katolická. Nicméně jsme na začátku nabízeli a prováděli kurzy pro evangelíky; v poslední době nebyl zájem. Dosud má Liga evangelické členy. Rádi bychom nabízeli evangelíkům další kurzy. Ještě lepší by bylo vyškolit evangelický pár, který by snad měl snažší přístup k vlastním lidem.
Považuji za rozumné, když ekumenicky spolupracují katolíci a evangelíci v omezené oblasti, kde nemají rozdílné teologické učení, aby se mohli vzájemně v klidu poznávat. Na záznamu cyklu není poznat, je-li ta žena katolička, evangelička nebo nevěřící.
David Prentis, ředitel LPPČR o.s
