František Kolčava
Voda teskně hučela, já jsem proplouval mezi kameny mé rodné říčky a nikde nebylo vidět ani ploutev. Když tu najednou se přede mnou objevila divná ryba. Nejdříve jsem si myslel, že je to přerostlý kapr, ale jen do té chvíle, než promluvil hlubokým sumčím hlasem: „Bud’ zdráv, mládenče, a pověz, co tě přinutilo zavítat až sem do těchto končin?“ „To víš, dědo, vydal jsem se na zkušenou a možná taky pro nevěstu, ale jak je řeka dlouhá, žádnou jsem nepotkal.“ Sumcova tvář posmutněla: „A taky, že už nepotkáš, žádné už nejsou, to ale musím pěkně po pořádku.“…