Každý uživatel STM si jistě vzpomene, jaké to bylo, když poprvé slyšel nebo četl o měření bazální teploty a sledování cervikálního hlenu. Teplota určitě byla jasně pochopitelná a nebyl s ní žádný problém, ale hlen, to je jiná. Obrázky hrudkovitého, lepkavého nebo i tažného hlenu nejspíš nebyly nejlepším estetickým zážitkem dne. Jistě se najde plno lidí, kteří ani po bližším seznámení nechovají ke hlenu zrovna náklonnost a pořád fandí v pomyslném souboji symptomů bazální teplotě. A přitom je hlen naprosto fascinující. Člověk může jen žasnout nad tím, jak důmyslně jsme stvořeni. Jak důležitá je i zdánlivě odpudivá záležitost a kolik má funkcí.
Cervikální hlen je produkován hlenotvornými žlázkami, tzv. kryptami, které se nacházejí ve sliznici děložního čípku. Těchto krypt je ve skutečnosti několik typů, každý z nich reaguje na ženské pohlavní hormony jinak a tvoří jiný druh hlenu. Na výskyt progesteronu reagují žlázky uložené nejníže. Tyto tvoří hlen G (gestagenový). Hlen G je hustý, lepivý a kalný a má za úkol ucpávat děložní čípek a chránit tak dělohu a další orgány před infekcí, a také před vstupem spermií. Většinou z čípku vůbec nevytéká a v době jeho výskytu žena pozoruje sucho. Tento hlen je produkován v neplodných obdobích, tedy na začátku cyklu, poté znovu po ovulaci, ale také během těhotenství.
Plodné období cyklu je řízeno estrogeny. Pod jejich vlivem pracují krypty uložené výše nad žlázkami, které produkovaly v neplodném období hlen G. Již při nízkých hladinách estrogenů několik dní před ovulací začínají pracovat žlázky umístěné ve středu čípku, které vytvářejí hlen L. Tento hlen nahrazuje zcela neplodný typ hlenu G a je první známkou postupně se chystající ovulace. Je jemnější a postupně se stává více elastickým a průhledným. Díky svým vlastnostem je tento hlen schopný selektovat poškozené spermie. Tvoří hustou síť, která zachytává spermie s jakýmkoli defektem a umožní projít dál jen těm nejkvalitnějším.
Spolu s blížící se ovulací stoupá hladina estrogenů v krvi. Na vyšší hladinu reagují další krypty umístěné ve středu čípku a k hlenu L se připojuje hlen typu S. Obsahuje až 98 % vody, je tedy velmi řídký, čirý a tažný. Jeho speciální schopností je jímání spermií a jejich doprava do dělohy. Spolupráce obou typů hlenu vypadá tak, že spermie, které prošly sítí hlenu L, jímá hlen S a vede je po cestičkách ohraničených L hlenem dále do dělohy. Přímo do dělohy je ve skutečnosti doveden jen zlomek spermií, většina z nich skončí v kryptách produkujících hlen S. Zde se vytvoří jakýsi rezervoár, kde mají spermie prostor být vyživovány a dozrávat, než se průměrně po 18 hodinách až dvou dnech vydají dále na cestu do děložní dutiny a dále do vejcovodů, kde se případně mohou potkat s vajíčkem.
V nejvyšší části čípku bychom nalezli další druh hlenotvorných krypt. Tyto jsou aktivní jen okolo vrcholu hlenu a tvoří hlen P (peak – vrcholový). Hlenu P bývá vytvořeno jen velmi malé množství. Je o něco méně tažný než hlen S a má se za to, že v nejvyšší části děložního čípku tvoří další filtr, který propustí dále jen ty skutečně nejkvalitnější spermie. Kromě popsaných typů hlenu známe ještě hlen F. Ten nemá žádné zvláštní vlastnosti, tvoří patrně v celkové směsi všech druhů hlenu jakousi výplň.
Po zamyšlení nás vlastně funkce hlenu a jeho uspořádání ani nemusí překvapit. V neplodném období nás chrání před jakýmkoli nebezpečím zvenčí, během období plodnosti vybírá jen to nejlepší, pečuje o spermie, vyživuje je, umožňuje jim dozrát a cestovat. A tak můžeme při sledování hlenu kromě zaznamenání jeho množství a kvality žasnout nad tím, jak jsme stvořeni ke zdraví a předávání života.
Kristýna Kolčavová
Zdroje:
MENÁRGUEZ, Micaelá, Erik ODEBLAD a Helvia TEMPRANO, 2018. The biology of the cervix: biophysical and biochemical aspects: A general review. Fides et ratio [online]. 9(3(35), 139-151 [cit. 2019-11-21]. ISSN 2082-7067. Dostupné z: http://www.stowarzyszeniefidesetratio.pl/Presentations0/Fides2018-3DOL.pdf#page=139
WILSON, Mercedes Arzú, 2018. Natural, Scientific, and Highly Effective Treatment for Infertility. Catholic Social Science Review [online]. 23(1), 265-312 [cit. 2019-11-23]. ISSN 10910905. Dostupné z:
http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=asn&AN=132446923&lang=cs&site=ehost-live