otevřený rozhovor s arcibiskupem Samuelem AquilouArcibiskup Samuel Aquila pocházející z Kalifornie slouží od června 2012 arcidiecézi Denver v Koloradu. Ve své předcházející diecézi Fargo stanovil instruktáž v PPR jako normální součást přípravy na manželství. Nedávno hovořil s Kathleen M. Basi o tom, jak velký význam přikládá PPR.
Proč bylo pro vás tak důležité vyžadovat PPR?
Po několika letech přípravy snoubenců na manželství jsem došel k přesvědčení, že silná manželství jsou základem pro silné rodiny a silnou církev. Žijeme v kultuře, která nás obelhává, zvláště mladé lidi, v otázkách sexuality a manželství. Skrze media je naše kultura prosáklá špatnými informacemi o lidské sexualitě. Mladí lidé jsou bombardováni signály hédonizmu – proto je důležité, aby je Církev učila pravdě o lidské sexualitě, aby nepadli do pasti antikoncepční kultury.
Jednou z největších nauk blahoslaveného Jana Pavla II. byla Teologie těla. Rozhodnutím pro PPR jsou manželé vystaveni pravdě tohoto učení. Nedlouho po tom,co jsem rozhodl, že bude PPR součástí manželské přípravy, dostal jsem dopis od mladé ženy. Ptala se mne: „Proč nás tohle nikdo neučil na střední škole? To by mi bývalo ušetřilo hodně bolestných zkušeností.“ Věděl jsem, že byl můj požadavek správný, i když se některé páry pro PPR nerozhodnou.
PPR je nástroj, který může párům pomáhat rozumět vlastní plodnosti, odpovídat na ni a zažívat jednotu a milost, která přichází z prožívání manželství podle Boží vůle. Manželé musí spolu komunikovat, když nesou společně odpovědnost za svou plodnost.
Studie ukazují, že PPR posiluje manželství, zlepšuje rodinnou dynamiku a prospívá dokonce našemu vztahu s Kristem.V USA je u kontraceptujících párů rozvodovost 50%. U párů užívajících PPR se někdy cituje rozvodovost 4%. Nikdy jsem se nesetkal s párem, který by se chtěl rozvádět hned na začátku manželství a většina, když slyší tyto statistiky se chce alespoň něco dozvědět o PPR. Chci, aby pár samy poznaly, že je PPR víc než prostředek k přirozené regulaci porodnosti: je to cesta k posílení manželství skrze Boží lásku, následováním Božího plánu s lidskou sexuální intimitou.
Jaké podmínky bylo třeba naplnit, aby bylo možno změnit přístup ve Fargu?
Za úspěch našeho přístupu vděčíme horlivosti našeho spolupracovníka z organizace Respect Life (Respektuj život), který školil instruktory. Na začátku jsme jich neměli dost, ale postupně přibývali. Důležité bylo i školení jáhnů a párů, které pomáhaly s přípravou na manželství a konečně, bylo důležité, aby snoubenci dokončili společně celý kurz dříve, než se vezmou. Mohli si vybrat jakou metodu zvolí, ale musí v rozmezí 4 měsíců dokončit celý kurz a to každý pár samostatně se zkušeným PPR párem. Nebyla to tedy jen jakási úvodní přednáška, byl to úplný kurz, který měnil srdce a mysli. S tímto přístupem se snoubenci učili zaznamenávat ženský cyklus a poznali vědecký základ PPR. Mohli klást otázky v důvěrné atmosféře a objevovat pro sebe krásu a efektivitu metody jako pár.
Zaznamenal jste od doby, kdy se stal kurz PPR povinným, změnu v postojích laiků nebo kněží v diecézi Fargo a Denver?
Změny v myslích a srdcích přicházejí jako pomalá vlna. Postupně nabývá síly, ale jde o pomalý proces. Když se pár rozhodne učit se a praktikovat PPR, jsou nadšeni jeho výhodami. Ti, kdo se učí vzájemně se 100% respektovat – včetně respektu k vzájemné Bohem dané plodnosti – přirozeně oceňují respekt, který jim prokazuje manžel/manželka. Osobně jsem vnímal větší otevřenost k životu, k dětem a k daru, kterým jsou, stejně jako pevnější vztahy mezi manžely. Je krásné vidět oheň u mladých párů, zvláště když mají nakonec více dětí, než si původně představovaly.
Co bylo největším požehnáním, které jste vnímal jako důsledek rozšířeného vyučování PPR?
Jedním z velkých požehnání důrazu na PPR je počet manželských párů, které zažívají hlubokou vzájemnou lásku jako důsledek úplného odevzdávání se jeden druhému. Familiaris consortio učí: „Zatímco pohlavní spojení celou svou povahou vyjadřuje bezvýhradné vzájemné sebedarování manželů, stává se z něho antikoncepcí projev objektivně opačný, sebedarování neúplné.“ (FC 32)
Páry, které zadržují svou plodnost – přirozenou část sebe sama – uvádějí do manželství nepořádek. Ztrácejí pravdivost manželské lásky, která má být naprostým sebedarováním. Páry, které zakoušejí plnost sebedarující lásky, dostávají milost a hlubokou radost, radost, kterou bych přál všem párům.
Jak byste povzbudil kněze, jáhny a biskupy, kteří se neodvažují mluvit na téma antikoncepce?
Použil bych Kristova slova, která nám tak často opakoval blahoslavený Jan Pavel II.: „Nebojte se!“ Příliš mnoho z nás je spíše formováno kulturou politické korektnosti než evangeliem. Ježíš Kristus musí stát na prvním místě, když chceme mít silnou církev a silné rodiny. Když chceme mít v budoucnosti kněze, potřebujeme pevné rodiny. Když chceme pevné rodiny, musíme mluvit statečně a směle o zákonité škodě, kterou antikoncepce působí u jednotlivců, párů a rodinných jednotek jako celku. Musíme být ve svém kázání jako Ježíš. Kněží, jáhni a biskupové už nesmí v tomto mlčet. Neustálé útoky proti svátosti manželství mají kořeny v nenávisti vůči myšlence čistoty a cudnosti v manželství – nenávisti vůči Božímu daru a jeho plánu s lidskou sexuální intimitou, a manželstvím. Plodnost byla prvním darem, kterým Bůh obdaroval muže a ženu, a antikoncepce tento dar odmítá, stejně jako ho odmítá sexuální spojení mimo manželství. My, kdo jsme povoláni být pastýři, musíme směle mluvit o jedné ze satanových nejničivějších zbraní proti posvátnosti manželství.
Papež Pavel VI. předpovídal v Humanae vitae mnohé z toho, co trápí moderní svět, přesto je učení církve stále označováno jako „nemoderní“. Proč je pro současné posluchače tak těžké vidět souvislosti?
Denně posloucháme lži v televize, filmech, na internetu a v mediích, která konzumujeme a také od politiků. Kontraceptivní mentalita slibuje lidem snadné odpovědi na komplikované otázky, odpovědi, které jsou postavené na písku relativismu a subjektivismu místo na pravdě a důstojnosti lidské osoby. Učení církve – ač jsou zakořeněna v pravdě, rozumu a víře, a ač jsou užitečná pro manželství – nejsou snadná.
Učení blahoslaveného Jana Pavla II. o Teologii těla říká, že páry musí být jak plodné, tak zodpovědné. Naše kultura nám říká, že v manželství jde hlavně o to, abychom se cítili dobře a dělali, co je snadné. Když Vás jeden partner omrzí, jděte k jinému. Jsou z toho lidé šťastní?
Když mluvím s páry praktikujícími PPR, je evidentní, že je pro jejich rodiny požehnáním. PPR dává obrovskou možnost učit věřící pravdě církevního učení o lidské sexualitě a pomáhat jim pochopit, jak jejich vlastní důstojnost a důstojnost partnera, tak požehnání, které představují děti.
Zdroj:[Family Foundations, Volume 40, Number 2, září-říjen 2013, str. 16-18.];Překlad David a Miška Prentisovi