Tento cyklus ze sbírky organizace Dr. Rötzera INER pochází od 30ti-leté ženy narozené v roce 1975. Je to velmi zkušená žena – je to její 95. záznam. Velmi pečlivě pozoruje a zaznamenává známky plodnosti, především v předovulační neplodné (I.) fázi a v plodné (II.) fázi plodnosti. Ve (III.) poovulační, neplodné fázi již nepozoruje hlen a čípek, ale měří teploty.
Konec I. fáze podle pravidla zkušenosti lékařů je již 5. den, protože její nejkratší cyklus měl jen 25 dnů. Pravidlo minus 20 dává stejný výsledek. Podle Döringova pravidla odečítáme od nejdřívějšího prvního dne vzestupu teplot nad dolní hladinou (DH) sedm. Tento den je posledním dnem I. fáze, pokud se do toho dne neobjevil hlen. (INER odečítá 8, pokud není nejdřívější první den vzestupu teplot 13. den nebo dřívější.) Nejdřívějším prvním dnem vzestupu je u této ženy 15. den cyklu, tedy 15 - 7 = 8. Osmý den je také posledním suchým dnem. Vidíme, že 9. den pozorovala žena první hlen u čípku a cervix se začíná otvírat. Manželé měli styk 8. den, který je posledním možným dnem (I.) předovulační neplodné fáze.
V plodné (II.) fázi žena pečlivě pozorovala hlen. Teploty jsou nízké. Výjimkou je pouze 15. den, kdy je teplota podstatně vyšší než okolní teploty. Důvodem je, že žena měřila o hodinu později než obvykle (v 8.30). Výkyvy v době měření v časných ranních hodinách nejsou tak podstatné, ale po 7.30 jsou podle Rötzera významnější, protože bazální teplota stoupá rychleji. Teplotu 15. dne proto nebereme v úvahu pro určení dolní hladiny teplot.
Teplotní vzestup začíná pomalu, ale 21. den stoupá jasně. Tento den je také 4.dnem vysychání hlenu, takže můžeme určit tento den večer (po 18 hodině)jako začátek (III.) poovulační neplodné fáze.
Tato žena má zřejmě krátké luteální fáze (tady 10 dní), což potvrzuje i délka jejího nejkratšího cyklu při nejdřívějším prvním dnu vzestupu 15. Snad by tato délka stačila pro docílení těhotenství. Kritická by byla luteální fáze kratší než 9 dnů.
David Prentis