(Autorkou odborné studie je Joy DeFelice R.N., B.S.N., P.H.N. ředitelka Programu přirozeného plánování rodičovství, Providence Sacred Heart Medical Center, Spokane, WA 99220-2555 USA)
Abstrakt: Neplodnost je obecně známý a často nevyřešený stav, který postihuje některé páry. Četné studie na zvířatech prokázaly, že změny v cyklu světla a tmy mohou svým působením na epifýzu (šišinku mozkovou) a její hormon melatonin ovlivnit plodnost. Byla provedena pilotní studie s neplodnými ženami, které se zúčastnily programu PPR, aby bylo zkoumáno, jak mohou podobné nepravidelnosti ovlivnit lidskou plodnost.
Cil: Zkoumat souvislost mezi osvětlením během spánku, abnormálními parametry menstruačního cyklu a neplodností.
1. studijní návrh: 48 žen bylo zapojeno do studie v období 10 let. Byly instruovány, aby po dobu tří po sobě jdoucích cyklů zaznamenávaly své cykly podle standardních pravidel PPR. Na posledním setkání byly seznámeny s hypotézou o možném vlivu světla na reprodukční hormony. Dostaly seznam zdrojů světla s hodnoticím systémem, který umožňoval odhad intenzity
a výpočet vlivu osvětlení na danou osobu. Účastnice byly poučeny, že mají v následujících 6 cyklech tento stupeň osvětlení co nejvíce snižovat. Jejich menstruační cykly byly před omezením osvětlení i po něm posuzovány v šesti parametrech:
menstruační krvácení, před-folikulární a folikulární fáze, ovulace, luteální fáze a délka cyklu.
Výsledky: Na začátku neměla žádná z účastnic v žádném ze tří po sobě jdoucích cyklů všechny parametry v mezích normálu. Abnormální folikulární fáze byla zjištěna u 96% žen, abnormality luteální fáze u 64% a ovulace u 58%. Průměrná míra nočního osvětlení byla 37,5. Omezení osvětlení v době spánku bylo spojeno s významným úbytkem nenormálních parametrů v průběhu dalších 6 cyklů. 26 (54%) žen během tohoto období otěhotnělo. To je počet srovnatelný s normální populací, když se nepředchází početí. Dvě z těchto žen měly za sebou více spontánních potratů a obě své děti donosily. Průměrná míra osvětlení
v době početí byla 4,6, což představuje úbytek přes 87%. Patnáct žen počalo v prvních třech cyklech zatemnění, ostatních 11 během 4.- 6. zatemněného cyklu. Jedenáct z nich bylo pod 30 let a 15 starších než 30 let. Osm žen otěhotnělo v období od dubna do září a 18 od října do března. Zatemnění bylo zachováváno i během těhotenství. Všechny měly zdravé porody. Třicet žen (62,5%) předtím konzultovalo svou plodnost s lékařem, 25 podstoupilo [neúspěšně] léčbu neplodnosti ale až po LET ((angl. zkratka LET – Light Elimination Therapy znamená Terapie omezením osvětlení při léčbě neplodnosti) 13 z nich počalo (52%). Z 12 mužů, kteří před LET měli abnormální testy, docílilo 6 po LET početí. U sedmi (32%) z 22 účastnic, které nedosáhly početí, byly během studie zjištěny dodatečné zdravotní problémy (4 u mužů, 1 u ženy, 2 u obou).
Zbývající (15) nebyly dost důsledné v zatemňování ložnice. Když odečteme tuto nespolupracující skupinu, stoupá míra početí nad 78%. Bylo zaznamenáno, že se při obnovení původních světelných zdrojů v ložnici vrátily původní abnormální parametry v cyklech.
2. studijní návrh: Devíti ženám, které měly v minulosti jeden nebo více spontánních potratů, bylo doporučeno, aby během dalších těhotenství důsledně dodržovaly LET. Viz tabulka níže. Všech 9 matek dítě donosilo a mělo po LET zdravý porod. Další žena měla potrat v 6. týdnu, rozhodla se ale nedodržovat LET a opět potratila – v 8. týdnu dvojčata. V dalším těhotenství se řídila LET a porodila normálně. I jiná žena se rozhodla neřídit se LET a měla druhý potrat.
Diskuse k 2. návrhu: K tomu, aby byla tato studie plně uznána, chybí kontrolní skupina. Tento požadavek představuje pro autorku Joy Defelice etický problém.
Poznámka redakce.: Klinický případ ke studii přineseme v příštím čísle bulletinu.