Jsem zase doma po pěti týdnech strávených v nemocnici a na rehabilitaci. Je to už druhá taková zkušenost. Před dvěma roky byla 1.TEP kolene. Pamatuji se, jak se mě tehdy místní kněz ptal, jak se mi v lázních líbí. „Nu, zatím jsem tam za exota, mám 7 dětí a sháním se po mši svaté“ Odpovídala jsem s úsměvem, ale uvědomila jsem si, že mi až takhle mezi cizími lidmi dochází, pro kolik lidí je to překvapující. A tak si teď v duchu procházím ty uplynulé dny, krátké rozhovory u jídla, při čekání na procedury, na procházce v parku…
„Taky jste se byla projít?“ odpovídám: „Byla jsem na mši, bývá v kapli na Elišce“.
U stolu hlásím a rozdávám na oslavu bonbony, že se nám narodilo 13. vnoučátko. A pak v rozhovorech slyším: „Od svých 2 dětí se asi vnoučat nedočkám, jezdí po festivalech, cestují, jezdí na motorkářské srazy… děti jim vůbec nechybí, a to už mají přes 30 let. Těším se, že to třeba přijde a že snad na děti nebude už moc pozdě. Nemám odvahu vyslovit, že z vědeckých poznatků vím, že HA nejenom chemicky ošetřuje plodnost, ale že je prokázané, že přímo v mozku mění a blokuje touhu po dětech.
Později si domlouvám den bez masa, je popeleční středa. Dojde na rozhovor, že všichni u stolu jsou pokřtění, nevím, jestli i jejich děti… Samozřejmě dojde na otázku, jaké je to mít tolik dětí, jestli jsou plánované apod. Na to se odpovídá hezky, protože mám jen 7 dětí, moje teta jich má 13 a povídání o velké rodině je krásné téma. Při rozhovoru o koníčcích zmiňuji, že učíme s manželem kurzy symptotermální metody. Musím pak krátce vysvětlovat, co to vlastně je. Ještě se mi vybavuje krátká diskuse v kroužku lidí před cvičením. Náruživý kuřák se rozkašle a bývalá sestřička ze záchranky mu domlouvá. Samozřejmě, že kuřák ví, jak hazarduje se zdravím. Zmiňuji se, že stejně tak uživatelky hormonální antikoncepce (HA) ví, jak je to nebezpečné, a přesto to ignorují. A sestřička se rozvykládá, kolik mladých holek vezla s embolií po užívání HA.
Jsou to jen střípky a uvědomuji si, že nejsem moc zvyklá mluvit o své víře, že jsem naučená neprovokovat s tématem PPR…zaskočena kdysi nepřátelskými reakcemi: „Ty Vaše metody!“ A přesto vím, že uposlechnout a vnímat Boží plán, pro nás stvořený a v nás zakódovaný přineslo tolik dobra do našeho manželství, do naší rodiny i do manželství našich dětí. A budu se modlit za odvahu, učit se více mluvit o vzácných darech, které jsou nám dány.
Mařenka Kolčavová