Za své kritické názory v oblasti gynekologie a porodnictví si vysloužila pověst lékařky rebelky a kdysi i dočasný odsun na pracoviště v léčebně dlouhodobě nemocných. Neumlčelo ji to a na rizika třeba masového užívání hormonální antikoncepce poukazuje dál. O svém oboru, psychogynekologii, 44letá lékařka Helena Máslová z Prahy říká, že si ji přitáhl sám.
Problémy, se kterými se setkává u svých pacientek v ordinaci, zasazuje do celospolečenských souvislostí. A ty jsou mnohdy překvapivé.
„Kdyby se vrátila móda plnovousů z dob Jana Nerudy, nemohl by tenhle módní diktát následovat každý muž. Podle zjištění biologů se mužská produkce vousů snižuje a mění se dokonce celá mužská stavba těla. Důvod? Mužům se v důsledku současného životního stylu, kde je méně fyzické práce, vyplavuje méně testosteronu. A souvislost tohoto hormonu s mužností je nasnadě,“ tvrdí například.
Stejně zajímavé postřehy má i ke gynekologickým potížím dnešních žen.
Jednou z nejčastějších je nemožnost počít dítě přirozenou cestou. „Studie, která prokazuje souvislost mezi užíváním antikoncepce a asistovanou reprodukcí, neexistuje. Přesto se to nabízí,“ uvádí. Masové užívání hormonální antikoncepce podle ní navíc změnilo chování a strategie minimálně celé jedné generace žen i mužů, což má a ještě může mít dalekosáhlé následky.
Velká část odborné veřejnosti si před jejími názory zacpává uši. Helena Máslová z nich však neuhýbá. „Nechci být v područí farmaceutických firem a předepisovat svým pacientům jen drahé léky. Jiný způsob práce mi umožňuje můj obor, psychogynekologie.“
Jedná se o obor psychosomatiky, který se zatím uplatňuje zejména v USA, do Evropy však už také zamířil. Jeho zakladatelkou je americká gynekoložka Christine Northrupová, která se začala zabývat vlivem psychiky žen na jejich gynekologické potíže, sexualitu a plodnost.
Přístup k sexu se změnil
„Hormonální antikoncepce má své výhody i nevýhody. Výhody jsou konzumovány jak muži, tak ženami, nevýhody jdou bohužel jen za ženami, které je mohou pocítit na svém těle a v životě vůbec,“ má jasno Helena Máslová.
Jako další důsledek masového užívání antikoncepčních pilulek uvádí odsouvání založení rodiny. „Mou ordinací prošlo mnoho mladých žen, které měly za sebou řadu dvou- až tříletých vztahů, ale do fáze založení rodiny se nepropracovaly. Muži si chtěli užívat sex bez rizika a nechtěného těhotenství a to jim pilulka umožňuje. Umožňuje ale i nevzít na sebe závazek v podobě založení rodiny. Muži se moc ženit nechtějí.“
Model našich maminek, kdy dívka v sedmnácti osmnácti začala chodit na tancovačky, aby si tam vyhlédla partnera, zamilovala se do něj a za pár let s ním měla děti, už nefunguje. „V Česku polyká tabletku 1 200 000 žen. Antikoncepce je tady víc než 50 let, ale nikdy dřív po ní nebyla tak masová poptávka jako dnes. „Ale důsledky toho všeho dopadly na reprodukční strategii celé jedné generace.“
V této souvislosti Helena Máslová připomíná, že v současné době jsme v počtu sňatků i porodů na historickém minimu. Dříve muži byli více motivováni zamilovat se a oženit, aby si v manželství mohli užívat sexualitu povoleného formátu. „Teď se zkrátka muži nechtějí ženit. Očekávání žen a mužů se rozcházejí,“ říká lékařka.
Antikoncepcí se ženy „přetáhnou“
Podle lékařky je těžké chtít po ženském organismu, který byl v době svého reprodukčního maxima převeden do umělé neplodnosti, aby začal zase bezchybně fungovat. „Hormonální antikoncepcí se ženy přetáhnou přes nejplodnější období a často si kolem pětatřiceti vzpomenou, že by přece jen dítě chtěly. Plodnost v tomto věku už není taková jako dřív a navíc se díky spolykaným hormonům mohou překrýt určité zdravotní dysfunkce, které by se daly léčit, ale pod náhradním cyklem zůstaly skryty.“
Avšak tím to nekončí. „Žena, která bere roky i desetiletí antikoncepci a vysadí ji, zjistí, že nemůže přirozeně otěhotnět, a podstoupí proces asistované reprodukce, pak dostane další hormonální zátěž pro stimulaci vaječníků. Tím může být vážně ohrožena,“ tvrdí. Bludný kruh pokračuje.
Pacientky za ní přicházejí i po několika nezdařených asistovaných reprodukcích. „Nejprve je třeba zbavit ženy úzkosti. Mimo jiné i proto, že úzkostný člověk má také jiné držení těla, je celý stažený. Pak se jim třeba méně prokrvuje pánevní dno. Když se zbaví strachu, uleví se jejich psychice a i tělo může začít fungovat jinak.“
Muži jsou naprogramováni na plodné ženy
Je jasné, že kromě zabránění početí patří k výhodám antikoncepce i zlepšení pleti, větší pravidelnost menstruačního cyklu nebo menší menstruační bolesti. Jenže obsah estrogenů v tabletkách představuje také riziko.
„Může docházet ke zvyšování srážlivosti krve, což vyvolává nebezpečí vzniku žilní trombózy a embolie,“ upozorňuje Helena Máslová a dodává, že kouření je s užíváním tabletek proti početí neslučitelné. A stejně tak je třeba ohlídat případné poruchy srážlivosti krve – firmy vyrábějící antikoncepci už čelí žalobám kvůli tomu, že často i velmi mladým pacientkám s těmito poruchami pilulky přivodily mrtvici. Stačí připomenout nedávný rozruch ve Francii.
Co tedy poradit dceři, která se rozhodne zahájit sexuální život? Gynekoložka nedává jednoznačnou odpověď. „Jiný pohled je ten psychosomatické medicíny, která brání tělo a jeho zdravé fungování a ví, že nejlepší reprodukční věk se bohužel kryje s dobou studia. Tehdy má mladá žena zdravou dělohu a vaječníky. Z pohledu čistě somatického je dobré, aby využila období největší plodnosti k reprodukci. To ale naráží na pohled civilizační a kulturní. Mezi nimi je třeba najít kompromis,“ myslí si a dodává, že univerzální návod neexistuje. Podle ní se dá vyrobit i hormonální antikoncepce pro muže, není však o ni zájem. „Muži nenesou následky nechtěného otěhotnění. Dokonce ani ti, kteří už mají několik dětí, se nehrnou třeba do vasektomie. Pokud si ji nechá udělat žena, muž ji často opustí. Jako by byl evolučně naprogramován na to, být s plodnou ženou.“
( krátené)
Zdroj: Lucie Jandová, Právo
sobota 20. dubna 2013
http://www.novinky.cz/zena/298969-o-muzich-kterym-nerostou-vousy-a-zenach-co-odkladaji-materstvi.html