Nedávno jsem přemýšlel nad knihou Tobiáš či Tobit. Patří k tzv. deuterokanonickým knihám Bible, asi proto, že neexistuje základní hebrejský text. Jsou různé texty, a verze se liší. Znám tento příběh, jak jsem ho četl v anglickém překladu latinské Vulgáty, takže kritické verše v českém ekumenickém překladu nenajdete. Ve zkratce je příběh takto:
   
   Starý Tobit, oslepený šedým zákalem, si přeji umřít, uvědomuje si však, že před lety půjčil značnou částku peněz svému příbuznému Gebaelovi. Tyto peníze má dostat jeho mladý syn Tobiaš. Má k němu zajít, aby je obdržel. Je to dost dlouhá cesta a Tobiáš je nezkušený a nejistý, takže potřebuje někoho, kdo by ho doprovázel. Hledá a v pravé chvíli se objeví mladý muž, Azarjáš, který mu nabízí, že ho bude na cestě doprovázet. Ve skutečnosti jde ale o archanděla Rafaela. Cestou chytí velkou rybu v řece Tigridu. Azarjáš vyndal žluč, srdce a játra, které má Tobiáš schovat, protože budou nasolené později sloužit jako lék.

Tobiáš a Rafael     Když přijdou blíže k cíli, navrhne Rafael, aby přenocovali u Reúela, příbuzného Tobiáše. Ten má dceru Sáru, která by byla pro Tobiáše vhodnou manželkou. Tobiáš namítá, že slyšel, že ta dívka měla již sedm manželů, z nichž ale žádný nepřežil svatební noc, protože je zabíjel démon.

     „Pak mu řekl anděl Rafael: Poslouchej mě a ukážu ti, kdo jsou ti, které může démon přemoci. Ti kdo přijímají manželství tak, že vyloučí od sebe a od své mysli Boha, a odevzdávají se svým vášním, jako kůň nebo mezek, kteří nemají rozum; nad takovými má démon moc.
 Ale ty, když ji vezmeš, vejdi do komory a tři dny zachovej zdrženlivost vůči ní a neodevzdávej se ničemu jinému s ní než modlitbám.
 A tuto noc polož játra ryby na oheň, a démon bude vyhnán.
Ale druhou noc budeš přijat do společenství svatých patriarchů.
A třetí noc obdržíš požehnání, aby ti byly narozeny zdravé děti.
A až bude třetí noc u konce, vezmeš pannu v bázni před Pánem, pohnut spíše láskou k dětem než chtíčem, abys v potomstvu Abrahámovu obdržel požehnání v dětech." (Tobit 6, 16-22, Vulgáta, vlastní překlad)

Tobiáš a Sára    Tobiáš poslechl, ale Reuel, otec nevěsty, není jistý, zda všechno dobře dopadne. Vstane brzy ráno a se služebnictvem vykope hrob pro případ, že Tobiáš zemře. Pošlou pak s manželkou služku do svatební komory, aby zjistila, jestli Tobiáš ještě žije. Služka je najde vedle sebe sladce spát. Reuel se velice raduje, a nechá hrob zasypat. Pak se pustí do příprav na svatební hostinu, která bude trvat 14 dní. Tobiáš pochopitelně nemůže odejít a pošle Azarjáše ke Gabaelovipro peníze s pozváním na hostinu. Oba se vrátí druhý den.
   
    Tobiáš si uvědomuje, že budou mít jeho staří rodiče starost, že se nevrací. Po konci hostiny proto spěchá v doprovodu Azarjáše (Rafaela) zpátky domů. Rafael mu připomíná, aby vzal s sebou žluč ryby na léčení Tobitových očí. Sára se služebnictvem a majetkem přijedou později. Tobit a Chana měli skutečně starosti, ale radují se, že se Tobiáš ve zdraví vrátil. Na pokyn Rafaela přiloží Tobiáš žluč na otcovy oči a odloupne šedý zákal.
   
 Když je jeho úkol ukončen, vyjeví archanděl Rafael rodině, kým skutečně je, a loučí se. Tobit zase vidí, již nemá touhu umřít. Žije dalších 42 let a vidí svá vnoučata a pravnoučata.


   Tobiáš a Sára měli podle našich přestav zvláštní přípravu na manželství.  Pro nás je cizí myšlenka, že si nevybereme sami svou nevěstu resp. ženicha. Je ale dodneška v určitých kulturách zvykem, že dohodnou sňatek rodiče. Zřejmě tento systém není úplně špatný, jinak by nemohl přetrvávat staletí. Tím nenavrhuji, aby naše kultura takový způsob přijala. Jednu skutečnost však ukazuje: manželský akt má v sobě moc spojit i nepravděpodobné páry v pevném manželství.


Pokyny archanděla Rafaela jsou jakousi bleskavou přípravou na manželství:

1)  Varuje je, aby se nevydali pohlavní vášni jako zvířata, která nejsou schopna se ovládat. Sexuální touha má především sloužit k budování lásky v manželském svazku.

2)  Každý přináší do manželství svou minulost, která má své pozitivní i negativní rysy. Sára měla hořké zkušenosti se sedmi muži, kteří zemřeli dříve, než se s ní mohli spojit v manželském aktu. Tobiáš se zprvu zdráhá vzít si Sáru. Je riskantní svázat se s někým, kdo má za sebou tak děsnou minulost. Často mají lidé zkušenosti z dřívějších vztahů, které ztroskotaly a případně nechaly za sebou ošklivé nebo bolestivé vzpomínky, které je třeba zpracovat, aby nezůstaly hořkost a bolestivé rány. To jsou „démoni“, kteří musí být vyhnáni, aby nezatížily budoucnost vztahu.

3) Tobiaš a Sára měli být přijati do společenství svatých patriarchů – mělispolečné dějiny, až zpátky k Abrahámovi. Svatba znamená nejen spojeni dvou lidí, kteří se vzájemně vybrali, ale i spojeni dvou rodin. Jsou v nich právě lidé, které si ti novomanželé nevybrali; někteří budou možná skvělí, někteří nejspíše ne. Ale ti všichni k tomu manželství patří.

4) Další prosba v modlitbě je o požehnání, aby jim byly narozeny zdravéděti. Manželská láska nemá být obrácena do sebe a bez plodů. Plody manželské lásky mají být především děti. Žijeme v době, kdy má bohatá Evropa nedostatek dětí. Lidé si myslí, že až budou staří, stát jim bude vyplácet důchod. Jsou to ale právě děti této generace, které na ty důchody budou pracovat.

    Tobit má pouze jediného syna, a Reuel má pouze jedinou dceru. Mají starosti o pokračování rodu, takže sňatek Tobiáše a Sáry je pro ně oba velkou radostí. Plodnost jejich manželství je velkým požehnáním. Mají jistotu, že bude oně ve stáří postaráno.

Ale nejdůležitější pokyn archanděla Rafaela je, že ten celý proces přípravy na manželství má být doprovázen právě modlitbou. Všechny myšlenky, všechna rozhodnutí a plány mají být  podřízeny  Boží  vůlí.  Ve všech je třeba ji  hledat a získat  tím  Jeho požehnání. Kéž Bůh žehná   i vašemu manželství!
                                                                                                                                                                                                                                    David Prentis