MUDr. Tatjana Barras-Kubski
www.weiblicherzyklus.ch, www.cyclefeminin.ch
Menopauza znamená řecky totéž jako „přestávka měsíců“. Jiné označení pro menopauzu je „klimakterium“, což znamená „vrchol života“. Jaká je to radost, když člověk konečně dosáhne moudrosti!
V roce 1900 byl očekávaný věk ženy 48 let. Dnes je asi 83 let. Těm 30 letům, které ženě zbývají po oplakání plodnosti, je třeba dát jiný smysl. Období menopauzy nabude smyslu, když se stane cestou růstu v hledání jiných způsobů vyjádření plodnosti.
Premenopauza – přechod začíná většinou mezi 42. a 44. rokem života. Asi 2% žen mají dnes časnou menopauzu před 40. rokem. Faktory jako tabák a HA mohou tento proces asi o 2-3 roky urychlit.
O menopauze mluvíme, když před 50. rokem života vynechá menstruace na 2 roky nebo když vynechá na 1 rok po 50. roku života. To zůstává stále nejlepší definicí a je dokonce lepší než měření FSH nebo estradiolu, která mohou značně kolísat. Ve Švýcarsku se průměrný věk menopauzy pohybuje kolem 51 let, maximum je 57 let.
Jsou nějaké příznaky, podle kterých je možno rozeznat začátek přechodu?
Při všech oficiálních kolokviích v nemocnici jsem dostala na tuto otázku jen negativní odpovědi. Avšak ti, kdo praktikují PPR, mají díky MUDr. Rudolfu Vollmannovi, který, než na konci 90. let zemřel, léta pracoval s ženskými cykly v USA, velkou výhodu. Mají příznaky.
Dr. Vollmann už v roce 1977 (na základě 30.000 cyklů) popsal známku, podle které žena může poznat, že se blíží menopauza: asi 8 let před menopauzou se objeví několik cyklů kratších než je u ní zvykem, a to bez ohledu na věk, kdy má k menopauze dojít!
Fáze přechodu s nestabilními měsíčními cykly se týká především těch 54 posledních cyklů s tím, že přibývá velmi krátkých a velmi dlouhých cyklů. Délka se významně prodlužuje zejména u posledních 20 cyklů. V průběhu klimakteria nehraje prakticky žádnou roli, jestli počítáme stáří chronologicky nebo gynekologicky (věk nebo počet let od první menstruace).
Zkrácení cyklu je způsobeno malým zkrácením předovulační fáze. To je způsobeno zvýšením FSH s předčasnou ovulací (kolem 9. dne cyklu). Žena v tom případě může pozorovat velké množství vláknitého průsvitného hlenu, jaký dříve možná nikdy u sebe nepozorovala. To je hyperestrogenová fáze klimakteria s relativně nízkým (ne absolutně) podílem progesteronu, který vyvolává nebo zesiluje začátek předmenstruačního syndromu.
Přesto zůstává poovulační fáze teplotního vzestupu ku podivu ještě řadu let „stabilní“. Proto je také tak cenné modifikované Döringovo pravidlo, podle kterého lze určit neplodné období na začátku cyklu. Řídí se totiž podle fyziologie cyklu v přechodu a je velmi spolehlivé: od nejdříve zjištěného prvního dne vzestupu z nejméně 12 cyklů odečteme 8 dnů. Např. 1. den vzestupu 14: 14-8 = večer 6. dne je poslední neplodný den, pokud je suchý.
Asi od 40. roku mohou tedy být cykly méně pravidelné a může se množství a kvalita hlenu zvyšovat (je to takový labutí zpěv) a pak postupně ubývat, tak že je někdy obtížné ho na zevních rodidlech pozorovat. Pocit při utření rodidel toaletním papírem (je-li hlen, je kluzko) může být dokonce spolehlivější (Dr. Hilgers, USA) než optické pozorování.
V té době nabývá na významu vyšetření děložního čípku. Dr. J. Rötzer z Rakouska navrhuje dvakrát jemně sevřít děložní čípek mezi ukazovákem a prostředníkem, pak oba prsty vyjmout z pochvy a před očima rozevřít. Takto „u pramene“ získaný hlen je v době přechodu velmi cenným příznakem zejména ve velmi dlouhých cyklech.
Často cítí žena ve věku 45-48 let, že její cykly kolísají a že dochází k nějakému zásadnímu hormonálnímu posunu. V době kolem ovulace může pozorovat periovulační krvácení, které je působeno poklesem hladiny estrogenů bezprostředně před ovulací. (Tento pokles vyvolává vysokou hladinu luteinizujícího hormonu, který během 24-36 hodin vyvolá ovulaci.) Je to jakoby se organizmus ženy stal v reakci vůči tomuto fyziologickému poklesu estrogenů citlivějším. (To vysvětluje, proč mohou někdy i velmi mladé ženy krátce zažít periovulační depresi.) Tento pokles hladiny estrogenů se může projevit stálým krvácením během cyklu, nebo i krvácením, které je skoro tak silné jako „pravá menstruace“. To je původ „pohádky o otěhotnění během (nepravé) menstruace“.
Cykly bývají postupně delší s několika pokusy o ovulaci, které se projeví opakovanými epizodami hlenu. Menstruační krvácení jsou různě silná a po dlou-hém období růstu děložní tkáně budou silnější. Silné krvácení může být také zapříčiněno anovulačními cykly (není žluté tělísko a proto chybí progesteron, který jinak působí proti přerůstání děložní výstelky ovlivněném estrogeny. Takové přebujelé menstruace se vyskytují i během dospívání, kdy lze předpokládat stejný důvod.
Postupně se předovulační fáze prodlužuje a poovulační bývá kratší a 3 nebo více dní před menstruací se může vyskytovat špinění (hnědé skvrny), které jsou příznakem nedostatečné funkce žlutého tělíska a s ní související snížení hladiny progesteronu (1 nebo 2 dny hnědého krvácení nemají žádnou hormonální příčinu). Projevuje se ve zvýšené míře předmenstruační syndrom s poruchami spánku, napětí v prsou, nadýmání, chuť na sladké, zadržování vody a s ním spojené náhlé přibývání na váze, podrážděnost nebo smutek.
Někdy přijdou v těch posledních letech před menopauzou slabá krvácení, která mohou trvat několik týdnů. Začíná úplně vynechávat progesteron. Folikuly produkují už jen estrogeny.
Teprve až skončí jejich produkce, bude žena pozorovat následující symptomy:
– návaly horka a pocení, zejména v noci
– bušení srdce (zvýšením FSH a snížením estrogenů)
– sucho v pochvě někdy doprovázené svěděním
– smutek, slábnutí paměti, zhoršují se poruchy spánku
– často ubývá libido, u některých žen se ale může zvýšit vlivem zvýšeného testosteronu (ten působí růst ochlupení v obličeji, někdy prohloubení hlasu a vypadávání vlasů)
– bolesti kloubů a svalů (které mají hormonální původ, ne revmatický!)
– ruce a nohy jsou většinou studenější, někdy naopak teplejší
– potíže se zadržením moči – inkontinence – nebo zvýšené močení.
Asi 70% žen má návaly horka, třetina z nich má lehčí příznaky, třetina středně těžké a u jedné třetiny mohou vést až k pracovní neschopnosti. Náhradní hormonální terapie potlačuje příznaky jako návaly horka, které se ale po vysazení hormonální léčby opět projeví – vede tedy jen k odsunutí! Návaly horka znatelně zesiluje příjem kávy, černého čaje, ostré koření (černý pepř, kari atd.) a zázvor a především stres.
Některá doporučení k léčení symptomů menopauzy:
Předmenstruační syndrom: bylina Agnus castus. Pomáhá jak proti psychickým tak proti fyzickým příznakům. (Účinky podobné progesteronu.) Pravý zázrak pro každý věk!
Deprese: Olej z pupalky nebo brutnáku lékařského (3 tobolky denně), třezalka (hypericum).
Poruchy spánku: meduňka, chmel, mučenka a kozlík lékařský (baldrián) jako čaj nebo tablety.
Návaly horka nebo pocení: Fytosoja, ploštičník hroznatý (Cimicifuga racemosa) (tablety) nebo Isoflavon (25-40mg 1-2krát denně). Měsíčně jednu týdenní pauzu, aby se předešlo možným krvácením vyvolaným fytoestrogeny. Tofu.
Bušení srdce: Hloh (crataegus).
Sucho v pochvě a na rodidlech: nanést olej z měsíčku nebo třezalky střídavě s krémem z rostlin podobných estrogenům: šalvěj, chmel, atd.
Inkontinence: S pomocí porodní asistentky obnovení perinea – hráze (prostor mezi análním otvorem a spojením stydkých pysků). V případě, že dochází k infekci, tinktura z lichořeřišnice větší (tropaeolum majus).
Osteoporóza: přeslička rolní (equisetum arvense) (třeba špetku jemně nasekané sušené na salát) a kopřiva (urtica dioica) – čerstvá nebo sušená. Dvě rostliny s obdivuhodným mineralizujícím účinkem. Doporučuje se užívat jednu nebo druhou střídavě po dobu jednoho měsíce několik měsíců v roce. Hořčík.
Nejdůležitějším prostředkem proti osteoporóze však zůstává zdravá výživa: petržel, hlávkový salát, rajčata, česnek, cibule a fenykl remineralizují, a potraviny bohaté na Ca++: mandle, bazalka, sezam, sardinky, hrášek, brokolice a některé minerální vody. Přitom rostlinné oleje (především řepkový a slunečnicový, lisované za studena) zvyšují vstřebávání vápníku.
Je důležité omezit kyselinotvorné rafinované potraviny a upřednostnit základní potraviny, aby se udržela dobrá kyselino-zásaditá rovnováha1.
Upřednostnit: celozrnné produkty, brambory, rýže, různé druhy obilnin, proso, sóju, méně kyselé ovoce, banány, hrušky, hrozny, zeleninu, pokud možno syrovou, jogurt, čerstvé sýry, zeleninové vývary, ryby, drůbež.
Omezit: bílý cukr, produkty z bílé mouky, rafinované oleje, ztužené tuky, černý čaj, kávu, alkohol, čokoládu, tučné vývary, červené maso, ostré sýry, kolu, perlivé nápoje a nikotin.
A co muž, unikne procesu snižování hladin hormonů, tj. andropauze? Kolem 45 věku se u něj začíná snižovat plodnost, projevuje se tělesná únava a tendence zčervenání na přímém slunci – pokožka se hůře opaluje do hněda! Kolem 50 zesílí snížení plodnosti. Po 60. roce může mít muž potíže při pohlavním styku.
Vydejme se spolu jako pár vstříc zlatému věku moudrosti!
1) Upraveno podle výňatku z knihy: Dr. Philippe-Gaston Besson, Acide-base: une dynamique vitale – Pour une qualité de vie équilibrée, éd. Jouvence/3 Fontaines, Copyright 1991/2003, www.Kousmine.ch.
[NFP - Bulletin, 26. Jahrgang, Nr. 55, červenec 2010, str. 9-13.]