Pokud se páru nedaří otěhotnět, první vyšetření, na které je odesílán muž, bývá spermiogram. Potřebný vzorek je získáván masturbací. To je pro mnohé páry nepřijatelné z etických a náboženských důvodů, tlak na podstoupení vyšetření pociťují jako nepříjemný zásah do manželské intimity, který je v rozporu s jejich chápáním významu sexuality ve vztahu. Zároveň ale často bývají právě tímto vyšetřením podmiňována další vyšetření a léčba… Manželé tak stojí před těžkým rozhodováním, jak situaci řešit.
(Církev se k tomuto problému vyjádřila v dokumentu Kongregace pro nauku víry Donum vitae, 6: „I když se masturbace uskutečňuje za účelem předávání života, zůstává tento úkon zbaven svého pojivého významu: ‚Chybí mu totiž sexuální vztah vyžadovaný morálním řádem, totiž takový, který uskutečňuje celý smysl vzájemného darování i lidského plození v ovzduší pravé lásky‘.“)
Co je dobré o vyšetření spermiogramu vědět?
- Jednotlivé spermie se vyvíjejí necelé 3 měsíce do okamžiku, kdy jsou připraveny k ejakulaci.
- Výsledky spermiogramu mohou být ovlivněny některými okolnostmi, které v této době nastaly, např. horečnatým onemocněním, vyšší zátěží toxickými látkami apod.
- Výsledky nejsou „definitivní diagnózou“, mohou být dost variabilní a proměnlivé v čase – odrážejí více či méně optimální podmínky pro tvorbu spermií před těmi cca 3 měsíci.
- Z toho plyne, že často je možné úpravou stravy a životního stylu, popř. vhodnými potravinovými doplňky (a v indikovaných případech také léčbou nebo chirurgickým zákrokem) tvorbu spermií zlepšit.
Jaké informace spermiogram dává?
S určitou nadsázkou je možné říci, že je zpětnou vazbou o tom, jak dobré podmínky měly spermie pro svoji tvorbu v uplynulých třech měsících. Pokud výsledky nejsou „v normě“, může to mít mnoho důvodů, o kterých už nám ale spermiogram nic neříká. Ke zjištění příčiny jsou potřebná další vyšetření. Často jsou ale páry místo podrobného vyšetření a léčby odeslány do centra asistované reprodukce (protože „s takovým spermiogramem máte na přirozené otěhotnění minimální šanci“). A to přesto, že mnoho příčin neplodnosti je možné se solidní efektivitou léčit (viď HPŽ: Analýza dopadů nedostatečné léčby mužské neplodnosti v kontextu nadužívání asistované reprodukce.)
Je realitou, že mnohé páry, se kterými jsme v kontaktu na kurzech nebo v rámci poradenství, již spermiogram v minulosti podstoupily. Opakovaně se setkáváme s tím, že:
- i když byl spermiogram v pořádku (a ani vyšetření ženy nenaznačovalo zdravotní problém), otěhotnět se některým párům dlouhodobě nedaří,
- i přes velmi špatné výsledky spermiogramu, které lékaři interpretovali tak, že jedinou možností je IVF, některé páry do pár měsíců otěhotněly.
Pro ilustraci citujeme komunikaci páru, který cca půl roku po této zprávě otěhotněl: „...máme nyní s manželem složitější období, kdy při snaze delší dobu počít poslala má gynekoložka manžela na spermiogram, který dopadl špatně, víme to asi dva týdny. Z výsledků nám řekla, že na přirozené početí šanci máme tak 3% (těžká asthenozoospermie, téměř žádné pohyblivé spermie). Je to pro nás bolestivé…“ Výsledky spermiogramu v jejich situaci nepřinesly nic pozitivního – další vyšetření ani léčbu lékařka nenavrhla. Byla to jen velká bolest, zátěž a stres, pro muže stigma „neplodnosti“.
Jaké jsou další možnosti, když se pár rozhodne spermiogram nepodstoupit?
Orientační představu o množství a pohyblivosti spermií může dát postkoitální test. (Můžeme zprostředkovat kontakt na lékaře v ČR, který má s postkoitálním testem zkušenost). Protože je běžně akceptován spermiogram, není toto vyšetření příliš rozšířené (a také není tak podrobné a přesné, jde jen o základní zhodnocení). Je třeba, aby test proběhl ve dnech kolem ovulace, kdy žena pozoruje řídký, tažný hlen. Na gynekologii je důležité se dostavit do cca tří hodin po pohlavním styku, lékař odebere vzorek z čípku a pod mikroskopem přímo v ordinaci zhodnotí. Výsledkem není detailní spermiogram, ty „nejživější“ spermie už možná budou dávno pryč… Toto vyšetření může pomoci při rozhodování o dalším postupu. Pokud lékař pod mikroskopem vidí (i) zdravé, pohyblivé spermie, je možné vyhodnotit situaci jako uspokojivou, v opačném případě je důležité doporučit urologické vyšetření, které pomůže najít příčinu.
Komplexní urologické vyšetření je na místě u všech párů, kterým se delší dobu nedaří otěhotnět. Může odhalit různé příčiny neplodnosti nebo snížené plodnosti, z nichž mnohé se dají se solidní úspěšností léčit (hormonální poruchy, záněty,…) nebo řešit operativně (např. jen varikokélu je možné prokázat u 35 % mužů s primární neplodností a až u 80 % mužů se sekundární neplodností). I když je spermiogram standardní součástí urologického vyšetření, určitě je možné hledat vstřícného urologa, který bude respektovat, že muž si toto konkrétní vyšetření nepřeje.
Je dobré myslet i na to, že na plodnost a kvalitu spermií mohou mít negativní vliv i další onemocnění jako např. cukrovka nebo poruchy funkce štítné žlázy.
Pokud se muž rozhodne spermiogram nepodstoupit, je nutno podotknout, že není možné zcela spolehlivě diagnostikovat azoospermii (postkoitální test může dát orientační informaci, ale ne jistou diagnózu) a nejsou možná některá imunologické vyšetření. Jde ale jen o malé procento toho, co je možné vyšetřit a případně léčit v oblasti mužské neplodnosti.
Co může udělat muž pro zlepšení společné plodnosti?
M. Shannonová ve své knize Plodnosť, cykly a výživa Plodnosť, cykly a výživa píše: „Pokud máte problémy s početím, oba byste se měli snažit o zlepšení výživy a celkového zdraví, i kdyby se vám zdálo, že neplodnost se týká jen jednoho z vás… zlepšení výživy u jednoho z partnerů může pomoci při kompenzaci snížené plodnosti u druhého.“ Plodnost je známkou zdraví, pokud tedy oba v páru budou pracovat na svém zdraví, přispívají tak každý svým dílem ke zlepšení společné plodnosti.
Co tedy může udělat pro zlepšení společné plodnosti muž… a to bez ohledu na to, jaká vyšetření podstoupil:
- vyloučit alkohol a nikotin,
- nakolik je to možné, omezit vliv xenoestrogenů (plastové nádobí a obaly potravin, některé konzervanty, syntetické parfémy a látky používané v konvenční kosmetice a drogerii, herbicidy a pesticidy…),
- zajistit optimální teplotu pro dozrávání spermií (kolem 35 °C, tj. cca o 2 °C méně, než běžná teplota lidského těla) – vyhnout se těsnému oblečení, saunování, horkým koupelím, vyhřívaným sedačkám v autě apod.,
- snažit se o optimální tělesnou hmotnost a přiměřený pohyb,
- zkvalitnit stravu, včetně přísunu antioxidantů (vit. C,E, zinek, selen popř. další).
Jitka Nováková
Pozn. red.: Článek byl konzultován s lékaři.